Ohlédnutí za medailovými úspěchy na MSJ

Jelikož na to přímo v dějišti šampionátu čas nezbyl a po soutěžích družstev se ještě nějaké medaile objevily, nedá mi to, abych zpětně nenapsal shrnutí o účinkování naší výpravy v uplynulém týdnu.

Dvojice

Trenérka Smrčková nasadila dle svého bystrého úsudku dvojice Wiedermannová+Račková, Cvejnová+Hrdinová a Vaverková+Musilová. Našlo se pár pochybovačů (sportovně přiznám, že i já k nim patřil), kteří byli jejím rozhodnutím jemně řečeno překvapeni. Po posledních dvojicích se ale ukázalo, že její výběr byl nejlepší možný a i díky tomu se mohla Lucka (587) a Zuzka (588) radovat z bronzu. Navíc výkony Lucky, Zuzky a Hanky z dvojic a družstev znamenaly, že budeme mít ve finále jednotlivkyň 3 zástupkyně, čímž se mohla chlubit jen slovinská a srbská výprava.

Chlapci na tom tak dobře nebyli. Na lepší umístění jim chyběl jeden výkon výrazněji přes 600, na nějž určitě jeden z trojice Jiroušek, Bělíček, Dvořák měl. Nicméně i tak skončily 2 dvojice do TOP 10 a to rozhodně propadák nebyl. Navíc se i přes špatný start družstva dokázal alespoň Pavel Jiroušek kvalifikovat do sobotního finále.

Tandemy

Při aktuální formě kluků měl Luděk Keprt pro tandemy jasno v podobě Pavla. Z holek by byla věčná škoda nevyužít zkušeností dorostenecké mistryně světa v této disciplíně Anety Cvejnové. Šance na medaili byla velká. Stačilo vyhrát 2 duely, jeden proti slabším Makedoncům a následně druhý s lepším z dvojice POL–AUT. Rakouská dvojice nepůsobila nebezpečným dojmem, protože Philip Vsetecka byl z formy a jeho parťačka neměla žádné zkušenosti. Vystoupení naší dvojice tak lze jedině okomentovat slovy, že se v podstatě vyřadila spíše vlastní neschopností než umem soupeře.

Sprint

V této soutěži jsme na posledním MSJ doslova vybouchli. I díky tomu jsme mohli nasadit jen jedinou juniorku a 2 juniory, což bylo ve srovnání se 4 místy pro Maďary dost málo.

Kamila Šmerdová rozhodně předčila očekávání a podala kvalitní a bojovný výkon. V duelu se slovinskou legendou Savic jí nechybělo mnoho. Nejvíce však asi zkušenosti, díky kterým by dokázala využít chyb soupeřky a získat tak jednu z medailí v neuznávané, přesto náročné disciplíně.

U chlapců nás v prvním kole čekali dva Rumuni. Zdenek Dvořák toho svého v sudden victory porazit nedokázal. Alespoň na dálku ho pomstil Pavel Jiroušek. Rozehrán z dopoledního tandemu přehrával jednoho soupeře za druhým a vypadalo to nadějně. Jenže v semifinále na Pavla dolehlo uspokojení z medaile a přidala se i únava, čehož dokázal Jan Jasenský využít k zisku stříbra pro Slovensko.

Finále

Finále patří k tradičnímu vyvrcholení téměř týdenního snažení těch nejlepších. Hraje se o dv2 sady medailí (samotné finále+kombinace) a zpravidla v něm nejsou dosahovány takové výkony jako ve dvojicích. To letošní bylo smolné především pro naši Hanču Wiedermannovou. Díky slabým výkonům ztratily šanci na úspěch již po 60 hodech jak Zuzka, tak Lucka. Hanka naopak od začátku hrála velmi dobře a ještě před poslední dorážkou to „smrdělo“ cenným kovem. Hanka ale nedokázala využít nepatrného náskoku a jelikož netrefila tři hody před koncem prostřední pár na hod, v konečném zúčtování ji pak jeden chyběl, což při letošní vyrovnanosti finále (tři hráčky shodně 594, dvě braly placku!) znamenalo o kuželku 5. místo v jednotlivcích a Hanka to stihla obrečet přímo na dráze. Jediný juniorský zástupce ve finále, Pavel Jiroušek s výkonem 613 určitě fandy neurazil, když uvážíme, že měl v nohách po pátku přes 250 hodů. Bronz však byl i díky famózně hrajícímu Zavarkovi hodně vysoko.

Z pohledu umístění v poháru národů nebylo toto MS nikterak špatné. Stříbro a dva bronzy nás poslaly na 5. příčku před takové kuželkářské velmoci, jako jsou Maďaři nebo v Zadaru domácí Chorvaté. Pokud k tomu ještě připočítáme medailovou žeň našich nejmladších na SP U14, kdy jsme brali medaile (dvě stříbra a bronz) v každé soutěži, nevidím vůbec důvod k pesimismu. Další MSJ se hraje za dva roky opět v Chorvatsku, tentokráte ho bude hostit Osijek. Věřmě, že do té doby se podaří překonat generační obměnu v kádrech a Česká republika tak bude moct patřit k plnohodnotným soupeřům na kuželkářském poli.