(Ne)spravedlivost bodovacího systému PM

Zamyšlení nad novým bodovacím systémem poháru mládeže.

Pocit spravedlivost je součástí naší osobnosti. Každý z nás ji vnímá trochu jinak. Na pojem spravedlivosti narazíme také v teorii her, kde existuje dokonce definice: Hra je spravedlivá, pokud všichni účastníci hry mají stejnou pravděpodobnost na výhru. Pokud tuto definici převedeme do našich podmínek, pak za spravedlivou hru/soutěž lze považovat takovou hru, kdy všichni účastníci mají stejné podmínky. Je-li to splněno, rozhoduje o vítězi pouze osobní herní dovednost každého účastníka soutěže.

Výkonný výbor ČKA pod vedením Zdeňka Jaroše rozhodl, že od sezóny 2004–2005 se naše ligové soutěže budou hrát v disciplíně 120 hs a hodnocení se bude provádět dle nového (mezinárodního) bodovacího systému. Proti změně se zvedla obrovská vlna nevole. „Je nespravedlivé, aby v duelu dvou hráčů zvítězil ten, který porazí méně kuželek. Každý přece musí uznat, že to není fér!“

Jedná se skutečně o nespravedlivý systém? Pravdou je, že oba účastníci nehrají ve stejný okamžik na stejných drahách, takže nemají v daný okamžik stejné podmínky. Ale během celé disciplíny si dráhy vystřídají, což lze považovat za vyrovnání podmínek. Přidáme-li k tomu fakt, že oba hráči od samého počátku znají pravidla hry, lze hru označit za spravedlivou. Pokud dnes nastane situace, že ve vzájemném duelu zvítězí hráč s nižším náhozem, nikdo se proti tomu nebouří. Není to běžné. Pro nezaujatého diváka je to zajímavé. Pouze poražený hráč z toho nemá radost. Vinu za porážku však nemůže svádět na nespravedlivost systému. Chyba je na jeho straně.

A jak je to s (ne)spravedlivostí nového bodovacího systému v soutěžích mládeže? Následující rozbor si provedeme na příkladu PMN. V ostatních dvou pohárech je situace velice podobná.

Smyslem PMN je zapojit do soutěže co nejvíce mladých hráčů. Z organizačních důvodů je nereálné, aby se všichni sešli na jedné kuželně. Proto se v rámci jednoho turnajového kola koná souběžně několik turnajů na různých kuželnách. Všichni velmi dobře víme, že naše kuželny nejsou stejné. Naopak jsou různé. Některá je padavější. Každá je jinak citlivá na hru. Za těchto podmínek nemůžeme tvrdit, že všichni účastníci turnajového kola mají stejné podmínky pro hru. Je tedy třeba nastavit takový herní (bodovací) systém, který nerovnost podmínek bude v maximální míře eliminovat. Pojďme si rozebrat jednotlivé herní systémy.

Absolutní systém

V tomto systému je hlavním kritériem absolutní dosažený výkon. Na jaké místo v turnaji řadí tento výkon hráče je vedlejší. Pokud chceme klást důraz na absolutní hodnotu dosaženého výkonu, můžeme zrušit žebříčky hráčů na jednotlivých kuželnách a vytvořit jedno jediné pořadí hráčů ze všech kuželen v rámci jednoho turnajového kola.

Před chvílí jsme si řekli, že naše kuželny nejsou stejné. Tudíž výhodu budou mít hráči na padavějších kuželnách. Je pouze na nich, zda tuto výhodu využijí. Na systému s jedním celkovým žebříčkem je naprosto jasně vidět, že takovýto systém nelze označit za spravedlivý.  Rozdíl mezi jedním celkovým žebříčkem a samostatnými žebříčky na jednotlivých kuželnách je v tom, že body za umístění podle samostatných žebříčků alespoň částečně kompenzují nestejné herní podmínky. I přesto zůstává systém nespravedlivý.

Relativní systém

Nevýhody absolutního systému můžeme napravit tím, že dosažené absolutní výkony budeme poměřovat k nějakému etalonu, tj. budeme je relativizovat. Můžeme např. stanovit, že TOP výkon má (v PMN) hodnotu 300. Pokud by nejlepší hráč dosáhl výkonu 250, byl by pro daný turnaj použit koeficient 300/250=1,2. Tímto koeficientem by se vynásobily výkony všech hráčů. Takže hráč s absolutním výkonem 240 by měl relativní výkon 240*1,2=288. Body za výkon by se nepřidělovaly podle absolutních, ale podle relativních výkonů.

Ani tento systém však není bez chyby. Skrývá v sobě skutečnost, že na jednotlivých kuželnách nestartují stejně kvalitní hráči, což platí také o vítězích turnajů, podle kterých by se mělo nastavit měřítko pro výpočet relativních výkonů. Tento problém lze odstranit jiným způsobem výpočtu relativních výkonů. Při stanovení koeficientu nemusíme vycházet z nejlepšího výkonu, ale můžeme použít průměr ze všech výkonů v turnaji, resp. bez započítání nejlepšího a nejhoršího výkonu. K dispozici je i medián ze všech výkonů atd.

Další možností je nevycházet z aktuálních hodnot daného turnaje, ale pro každou kuželnu by byl stanoven její hendikep na základě historických hodnoty. Nejpadavější kuželna by dostala hendikep rovný nule, každá další +něco. Toto něco by se připočetlo k výkonům všem hráčům, kteří by na dané kuželně odehráli turnaj. Z absolutních výkonů by se tak staly relativní.

Všichni si určitě uvědomujeme problémy se stanovením hendikepů. Nejprve by se musel vytvořit systém výpočtu hendikepů. Ten by musel zohlednit změny padavosti jednotlivých kuželen v čase, jak přistupovat ke zcela novým kuželnám, kuželnám po rekonstrukci – je výměna kuželek a šňůr rekonstrukcí? Jak se do hendikepu promítne příprava kuželny před soutěží? – Diskuze kolem systému výpočtu hendikepů by byla určitě bouřlivá a ne každý by považoval systém výpočtu za správný=spravedlivý.

Lokální systém

Tento systém je založen na zcela jiném principu. Jednotlivé turnaje v rámci turnajového kola jsou vnímány a vyhodnocovány zcela odděleně. Důraz je kladen na pořadí hráčů v turnaji. Důležité je, na kterém místě v pořadí skončí, tj. kolik soupeřů porazí. Jakého výkonu hráč docílí, je vedlejší.

V kuželkářské praxi se všeobecně přijímá fakt, že při startu hráčů v jednom termínu na konkrétní kuželně mají všichni zúčastnění hráči stejné podmínky. V tom případě přidělení bodů za pořadí v daném turnaji proběhne spravedlivě. A protože všichni předem znají bodovací systém, mohou se svobodně rozhodnout na základě své taktiky, kterého turnaje se zúčastní. V tom mají všichni stejné možnosti, a tudíž je systém jako celek spravedlivý.

Srovnání bodovacích systémů

Taktika je přirozenou součástí sportovní hry. Je naprosto v pořádku, když si hráč vybere turnaj, který považuje pro sebe za nejvýhodnější. Proto nelze cokoliv namítat, pokud se hráč (resp. jeho trenér) rozhodne u absolutního systému startovat na padavé kuželně. Pokud by se tak rozhodla většina, kapacita kuželny nemusí stačit a na některé hráče se již nedostane. A to je nespravedlivé. Zatímco v lokálním systému velí taktika zúčastnit se turnaje s nejmenším počtem přihlášených hráčů. V tom případě je šance na vítězství v turnaji a zisku velkého počtu bodů vyšší. Bude-li takto uvažovat více hráčů a budou se hlásit na kuželny s nižším počtem přihlášených hráčů, bude se obsazení kuželen přirozenou cestou vyrovnávat a soutěž se bude stávat více spravedlivou.

Pokud někdo dává přednost starému bodovacímu systému, tj. přiděloval by nejraději body s důrazem na výkon, musí si přiznat, že považuje za fér, když někdo má výhodu padavé kuželny. A to je, jak jsme si ukázali, nespravedlivé. Relativní systém tuto nespravedlivost odstraňuje, ale vytvoření odpovídajícího bodovacího systému je složité. Lokální systém je jednoduchý. Je třeba si vždy uvědomit jeho základ, na kterém je postaven: klapky na očích a soustředění se na ten jeden konkrétní turnaj (protože každý turnaj se vyhodnocuje samostatně).

Ve starém systému dostal hráč za kvalitní výkon odpovídající počet bodů. V novém systému ho kvalitní výkon posune výše na turnajovém žebříčku, díky čemuž obdrží více bodů. Zatímco dříve hráči sbírali hodně bodů za výkon, nyní titíž hráči budou tyto body dostávat za umístění. Nový systém je nastaven tak, aby se pořadí hráčů na předních místech nijak dramaticky nezměnilo. Začínající hráči dostanou alespoň nějaké body za dosažené výkony. Do celkového pořadí hráčů tím nijak nezasáhnou, ale mohou se alespoň částečně porovnávat s ostatním hráči na podobné herní úrovni.

Celkový bodový zisk nejlepších hráčů se v minulosti pohyboval kolem 100 bodů. Nyní lze očekávat, že to bude 5× více. Díky tomu se bodové pásmo, ve kterém se pohybují nejlepší hráči roztáhne, a sníží se tak pravděpodobnost zisku stejného počtu bodů. Při vytváření konečného pořadí je vždy dobré, pokud se použije pouze hlavní kritérium – v našem případě celkový zisk bodů.

Výkonný výbor ČKA je přesvědčen, že nový bodovací systém je spravedlivý a že se to na konci sezóny potvrdí. Nyní už zbývá jediné. Aby se i hráči a jejich trenéři rozhodli, zda chtějí využívat výhody, které plynou z nestejné kvality našich kuželen, nebo zda chtějí férovou soutěž.