Rozhovor s Janem Kotyzou

Hráč KK PSJ Jihlava Honza Kotyza se vrátil ze Světového poháru jednotlivců, který se konal v rakouském Halleinu. Během dvou dnů odehrál 4× 120 hodů sdružených a postupně porazil Slováka Pasiaka, Poláka Osiemicze, Srba Baranje a domácího Hubera. Ihned po návratu domů ho vyzpovídal spoluhráč Robin Parkan.

Nejprve bych Ti chtěl pogratulovat, je to obrovský úspěch, udělal jsi nám velkou radost. Jsi pašák. S jakými ambicemi jsi na SP odjížděl?
Původně bylo mým cílem postoupit mezi nejlepší čtyřku. Ovšem v den odjezdu jsem dostal teplotu a nebylo mi úplně dobře, tak jsem se o případný úspěch začal strachovat. V Českých Velenicích jsem se vypotil a ulevilo se mi. Během pátku i v sobotu jsem se cítil vyčerpaný a mým cílem bylo vyhrát alespoň první duel.

Nakonec jsi přehrál oba dva sobotní soupeře a postoupil mezi nejlepší čtyřku. Jak jsi se cítil?
Po sobotních zápasech mě přepadla veliká únava a cítil jsem se fyzicky na dně. Doufal jsem ale, že si do druhého dne odpočinu a zregeneruji síly. Nepodceňoval jsem ani strečink a správnou výživu. V neděli ráno mi už bylo fajn a na další hru jsem se těšil.

Proti kterému soupeři se Ti hrálo nejlépe a který souboj byl nejtěžší?
Nejtěžší duel byl určitě v sobotu odpoledne s Polákem Osiemiczem. Hra o všechno. Souboj byl velmi vyrovnaný a rozhodovalo se o mém případném úspěchu či neúspěchu. V nejtěžších chvílích mi moc pomohl Luděk Keprt, který mně skvěle během hry vedl. Titul trenéra roku má zaslouženě. No a nejjednodušší hra byla proti Srbovi. Vyhrál jsem 4:0 a během hry nekladl žádný větší odpor.

Odehrál jsi za 2 dny přes 500 hodů? Byla to pro Tebe velká zátěž nebo by sis šel se mnou hodit ještě dvoustovku?
To teda nešel. Mám toho dost a jsem rád, že je to za mnou. Svaly na nohách mám docela zatuhlé a pár dní si chci od hraní odpočinout. Ale je zajímavé, že dnes se po fyzické stránce cítím lépe než včera. Snažil jsem se hrát více ze shora a šetřil nohy co jen to šlo, už mě moc nenesly.

Co říkáš na šestidráhu v Halleinu? Jak se Ti na ní hrálo? Byly tamější podmínky pro Tebe výhodou?
Po příjezdu jsem byl skeptický. Příliš mi nevyhovuje tvrdý sadurit na starších kuželnách a tady to tak vypadalo. Při samotné hře už to tak zlé nebylo. Dráhy byly poměrně citlivé a to mi vyhovuje, protože kouli do ulice mírně přitáčím. Jednotlivé dráhy však nebyly stejné a vyžadovaly odlišnou hru. Při nastříkání křížů kuželky klasického tvaru padaly velmi slušně, i když třeba provazy dotahovaly jen výjimečně. Ale dá se říci, že prostředí pro mě bylo příznivé.

Překvapilo Tě nebo zaskočilo něco na soupeřích nebo na samotném šampionátu?
Nejvíce mě asi překvapilo, jak je tato soutěž náročná. Také mi přišlo třeba netaktické od některých hráčů, kteří měli již svá utkání rozhodnuta, že makali stále naplno a dřeli na největší číslo, když to už vlastně nebylo vůbec potřeba. A pak mi připadalo, že v dalších utkáních již neměli dostatek sil. Mezi semifinále a finále jsem si ani nechvíli nesedl, zůstával jsem v pohybu a doplňoval energii. U soupeřů jsem nic podobného nepozoroval. Možná rozhodovaly i takovéto maličkosti. Opravdu jsem to až takhle těžké nečekal.

Co pro Tebe vítězství ve SP znamená. Je to životní úspěch?
Určitě je to pro mě životní úspěch, jsem šťastný a vítězství si moc vážím. Po téhle zkušenosti však můžu říci, že je mnohem náročnější, a tím i cennější vítězství ve SP než v kombinaci na MS. Na MS člověk odehraje 3 stodvacítky na celkové číslo, aniž by nějak sledoval, jak hraje protihráč vedle. A na tři starty má pět dní. Tady se musí hrát každá třicítka proti soupeři a klidně se může i s lepším číslem nepostoupit. Navíc jsou všechny náhozy jen ve dvou dnech. Velmi psychicky i fyzicky náročné.

Stačil jsi sledovat i počínání dalších českých hráčů? Co jim podle Tebe chybělo k lepšímu výsledku?
Zdeňka jsem hrát bohužel neviděl, tak nevím. Lucka hrála skvěle, ale v semifinále měla Savic mnohem více štěstí než Lucka a to nakonec rozhodlo. Zlomový okamžikem byly asi 3 devítky v dorážce za sebou v podání Slovinky. Dana sice Polskou soupeřku porazila na číslo, ale na třech dráhách prohrála dvakrát o 3 a jednou o 5 kuželek a bylo po nadějích.

Kvůli sporům o 120 hs chyběla na SP německá výprava. Mrzí Tě tedy, že jsi nemohl porazit také nějakého němce?
(smích) To mě moc nemrzí. Všichni víme, jak na tom německá reprezentace v současné době je. Favority můžeme nyní hledat v jiných zemích. Medaile si tedy vážím a nestydím se za ni :-)

Chtěl by jsi říci něco na závěr?
Byla tu zveřejněna jedna novinka k MS. Mezinárodní federace zrušila zákaz startu Německa na nadcházejícím MS, a tak bude světová špička opět kompletní. Doufejme, že toto rozumné rozhodnutí není poslední a podobných přínosných úprav pravidel bude přibývat.