Kuželky – moderní sport?

Když přemýšlím o našem sportu, vidím dvě cesty, kterými by se mohl náš sport ubírat.

• 1. První, to je ta stávající, pohodlná, funkční, která nám všem v podstatě vyhovuje, ale dle mého názoru má nedostatky a neumožňuje rozvoj a pozitivní posun.
• 2. Druhá je ta moderní, vyžadující aktivní lidi, neprobádaná, ale dle mého názoru perspektivní a nenechá nás v podpalubí lodi, která se jmenuje moderní sporty.

Chtěl bych ve stručnost porovnat tyto varianty a dát Vám na zvážení, kudy se ubírat. Podrobněji jsem „moderní“ cestu rozváděl ve svých dřívějších článcích. Odkazy jsou na konci tohoto článku.

Reprezentace

• 1. Přílišná subjektivita při jejím výběru.
• 2. Stanovení jasně měřitelných pravidel pro výběr do reprezentace. Např. pomocí kvalifikačních turnajů.

Soutěže družstev

• 1. Vzhledem k tomu, že v posledních kolech spolu mohou bojovat družstva, kterým už prakticky o nic nejde, s družstvy, kterým jde např. o postup, nebo o sestup, tak tato skutečnost může svádět a bohužel, jak víme, svádí, k nekalým praktikám. V jiných případech se některá utkání dohrávají jen z povinnosti a tím tato utkání ztrácejí na zajímavosti.
• 2. Jako závěr soutěží družstev bych preferoval finálové turnaje, kde by společně bojovala pouze družstva, kterým o něco jde.

Soutěže jednotlivců

• 1. Stávající systém nedovoluje zapojení většího počtu jednotlivců z nižších soutěží.
• 2. Do hierarchie navrhuji vložit minimálně jeden stupeň – semifinále.

Mládež

• 1. Turnajové způsoby soutěží jsou v pořádku, ale tvorba systému dlouhodobých soutěží mládeže se mně, vzhledem k neustálým změnám, nelíbí, a také stále přetrvává zastaralý způsob myšlení spočívající na represi – povinnost dorostu.
• 2. Preferoval bych rozšíření turnajů (Pohár mladých nadějí a Český pohár dorostu), motivací pro získávání nových mladých zájemců o náš sport by měla být pozitivní motivace – tj. finanční odměňování oddílů, které se starají o mládež. (Ne však podle členské základny, ale podle odehraných zápasů těchto mladých hráčů na turnajích.)

Technická část

• 1. Při honbě za dosažením co nejvyšších výkonů (mazání, odrazy mantinelů a manipulace s délkou šnůr – dodavatelé technologií by mohli vyprávět) se dostávají kuželky do ne úplně spravedlivé podoby a to tím, že šňůry zapisují i kuželky, které nespadly. Také neustálé zamotávání kuželek neúměrně zdržuje hru a diváky to odrazuje.
• 2. Zavedení bezšňůrových automatů.

Jako inspirací pro tyto změny je pro mě mimo jiné i vývoj v golfu. I když ho neumím a tím pádem nehraji, tak se mně na tomto sportu líbí to, že golf začínal (stejně jako kuželky) jako lidový sport pro všechny věkové a sociální vrstvy. Díky tomu, že jeho moudří otcové zakladatelé zavedli systém soutěží, který byl zajímavý i pro přihlížející, tak se z něho stal takto atraktivní sport, kterému se lze věnovat i profesionálně a dá se s ním i uživit. Přitom svoji původní podobu v lidovosti si zachoval.

Právě to, že je sport zajímavý pro diváky, je to podstatné. Divákovi je jedno, jestli padne 500 nebo 700 kuželek, on chce vidět napětí až do konce. Tím totiž začíná spirála. Divák přijde pouze na zajímavou soutěž. Když někam přichází hodně diváků, tak si toho všimnou media, media přitahují sponzory, kde jsou sponzoři, tak tam je i kvalitní soutěž, která přitáhne další kvalitnější hráče a tím se ta soutěž stává ještě kvalitnější a přitáhne ještě více diváků atd., atd., atd.

A další krásnou inspirací pro nás může být i biatlon, který se dostal tam, kde je, pouze svojí zásluhou, a to změnou soutěží.

Úplně na všech úrovních se setkávám s mantrou „musíme sehnat sponzory“. Od klubů, krajů, ČKA, NBC, WNBA všichni shání sponzory. Ano pár nadšenců, kteří mají kamarády, něco seženou. Ale co můžeme nabídnout?

Vážení, tudy cesta nevede. Musíme začít u sebe, ne od prostředka. Musíme změnit obraz kuželek. Kuželky musí zůstat lidovým sportem, ale zároveň musí umožnit těm, kteří se chtějí uplatnit na sportovním trhu, aby tak mohli učinit. Ať už jsou to jednotlivci, nebo kluby.

Tímto se teď intenzivně zabývám i na úrovni WNBA, kde se mně zatím podařilo prosadit změnu struktury této organizace a do budoucna doufám i změnu myšlení.

Dávám tedy kuželkářské veřejnosti nabídku. Pokud vycítím, že je zájem provést alespoň některé změny, které navrhuji a v diskuzi k tomuto článku se objeví alespoň nějaké pozitivní ohlasy, tak jsem ochoten aktivně vstoupit do volby presidenta ČKA. V opačném případě kandidovat nebudu.

Určitě se svým programem nebudu objíždět regiony, ale pokud někdo projeví zájem, abych jim to přijel objasnit, tak samozřejmě rád přijedu kamkoliv.

Závěrem: Do funkce presidenta jsem vstupoval v době, kdy pod různými záminkami nikdo nechtěl kandidovat. Končila totiž dlouholetá generální sekretářka a finanční situace sportu byla velmi nejistá. Mohla nastat dosti závažná situace, která by přinesla velmi nepříjemná řešení. Pro mě to však byla výzva, kde prokázat svoje manažerské schopnosti. A blížilo se i MS v Brně, které jsem měl na starosti. Za poslední dobu se naštěstí finanční situace stabilizovala a sekretariát pracuje lépe, než dříve. Z tohoto pohledu se nemusí bát zapojit do kandidatury ani ti, kteří se zalekli před čtyřmi lety problémů a ani noví zájemci.

Petr Vaňura