Ohlédnutí za SP mládeže 2012 – postřehy trenérů

Jak bylo přislíbeno v příspěvcích z 29. května, vracíme se znovu k Světovému poháru mládeže v Bautzenu s poznatky reprezentačních trenérů.

Žákyně a dorostenky

Světového poháru dívek  v kategorii dorostenek a žákyň se zůčastnily Eliška Kubáčková a Natálka Topičová.

V kategorii U14 reprezentovala ČR Natálka Topičová z Valašského Meziříčí. Bylo to její první vystoupení na Světovém poháru a jako nováček zahrála na výbornou. Její výkony patřily k těm lepším. Taky se to potvrdilo ve dvojicích, kde dosáhla nejlepšího výkonu ze všech hráček (560) a kdyby se trochu více dařilo Martinovi Kováčikovi mohlo být umístění daleko lepší. Ve finále jednotlivkyň, kde hrálo 8 hráček, se umístila na pěkném 2. místě výkonem 529. Byla nakonec naším jediným reprezentantem, který v Bautzenu získal medaili.

V kategorii dorostenek nás reprezentovala Eliška Kubáčková, která už je zkušenější a byl to její druhý Světový pohár. I když nezískala žádnou medaili, myslím si, že nezklamala. Ve dvojici s Láďou Urbanem skončili na 8. místě, ale výkon 553 je velmi pěkný.

Jan Výrek
reprezentační trenér žaček a dorostenek

Žáci a dorostenci

Světového poháru chlapců v kategorii U18 se za Českou republiku zúčastnil Ladislav Urban z SKK Karlovy Vary, který v uplynulé sezóně prokazoval nejvyrovnanější a nejvyšší výkonnost. Tato akce byla jeho první na mezinárodním fóru a dá se říci, že s tak kvalitními soupeři se v minulosti neutkal. Kvalifikaci začal na velmi vysoké úrovni a v první polovině startu atakoval hranici 300 bodů. V druhé části se mu však již tak nedařilo a přemíra snahy se podepsala na jeho výkonu. Celkově porazil 557 kuželek a osmým místem se kvalifikoval do pondělního finále.

V kategorii U14 nás reprezentoval Martin Kováčik z SKK Primátor Náchod, jako vítěz PMN. Také pro Martina byl tento start prvním na mezinárodním fóru. Což se projevilo na jeho hře, kterou vůbec nezvládal a bylo znát, že po dvou letech hraní s velkou koulí mu přechod na hru s menší koulí činí zejména pod psychickým tlakem velké problémy. Ty se projevily zejména v dorážce, kdy hra na různé figury i jednotlivé kuželky se mu vůbec nedařila. Výkonem 487 obsadil poslední sedmou příčku a postup do finále mu zajistil pouze malý počet účastníků.

V soutěži smíšených párů Láďa spolu s Eliškou Kubáčkovou (553) skončili na 8. místě z 12 účastníků. Na Láďově hře se projevila ztráta sebedůvěry ze závěru kvalifikace a i přes obrovskou snahu, a snad právě pro tuto přemíru snahy, se nedokázal uvolnit a předvést lepší hru. S výkonem 534 nebyl spokojen ani on sám.

Ještě hůře na tom byl Martin, který v žákovské kategorii nastoupil spolu s Natálkou Topičovou. Vůbec nedokázal podpořit její velmi kvalitní výkon 560 poražených kuželek, když porazil pouze 464 kuželek a od medaile je dělilo 31 bodů.

V neděli večer jsem si s oběma hochy večer sedl a rozebral jejich předvedenou hru na SP. Zejména jsem se snažil zapracovat na jejich špatném psychickém stavu. Ve finálové části nastoupili oba hráči současně, a tak za Martina si sedl Petr Holý a já za Láďu. Láďa ve finále předvedl velmi dobrou hru a dosáhl výkonu 578 poražených kuželek. Jeho výkon se prezentoval stoprocentní koncentrovaností a známky nervozity překonával velkou bojovností a odhodláním dokázat, že do špičky ve své věkové kategorii patří. Což se mu povedlo, když obsadil 5. místo a jen 4 kuželky jej dělily od zisku cenného kovu.

I Martin podal ve finále koncentrovanější výkon a dosáhl na solidních 512 bodů. Jen velký počet chybných hodů jej připravil o šanci dosáhnout na medailové umístění. Je však třeba dodat, že velkým počtem chybných hodů se prezentovala většina účastníků v kategorii U14.

Po vlastním vyhodnocení našeho vystoupení na SP, ale i na mistrovství světa juniorů jsem stále pevněji přesvědčen, že je třeba změnit náš přístup k mládeži. Je možné, že nám svět závidí počty našich mladých hráčů, kterých dosahujeme díky nařízení mít u ligových a divizních klubů povinně dorost. Bohužel už nám v současné době nezávidí jejich výkonnost, která za světovou špičkou začíná pokulhávat. A co je ještě horší, že nás dostihli, a čím dál častěji nás předbíhají země, které dlouhodobě ke světové špičce nepatřily. Cestu, kterou bychom si měli vybrat při práci s mládeží, bych hledal v orientaci na užší, ale kvalitnější špičku. Vždyť jaké bylo mé překvapení, když jsem zjistil, že náš současný nejlepší dorostenec nemá stálého vlastního trenéra, ale trošku nadneseně jej trénuje půlka oddílu. A tak jsem se ani nemohl divit, že tento chlapec má obrovské mezery i v oblasti vlastní teorie hry. Po mém dotazu proč hraje některé figury, dle mého názoru nelogicky, mi odpověděl, že mu to nikdo nikdy neřekl a sám nad tím nepřemýšlel. Mám obavu, že kdybychom se zeptali většího množství mladých hráčů na stejné otázky, tak bychom dostali stejné odpovědi. Z těchto důvodů osobně vidím přeorientování naši činnosti na práci s užším, ale kvalitnějším kádrem mladých hráčů a hledáním kvalitních trenérů a předáváním si zkušeností navzájem.

Petr Dobeš
reprezentační trenér dorostenců