Kuželky, to není bowling, ani zábava do hospody

V brněnské a jihomoravské příloze Mladé fronty DNES vyšel zajímavý článek o kuželkářském sportu. Zveřejňujeme ho se svolením autorky Michaely Sagitariové.

Na jižní Moravě funguje asi třicet kuželen. Kluby kuželkářů má každé větší město i malé obce v kraji. Hraje se tady první, druhá i třetí liga. Kuželky, které se hrály už ve starověku, jsou totiž na jižní Moravě oblíbený sport. Kuželky srážejí koulí mladí i starší, děti by ale s kuželkami měly začít až v pubertě.

Kuželky nejsou hospodská zábava, ale sport jako každý jiný. Už ve starověku se lidé pokoušeli při hrách zasáhnout určitý cíl. Podobně se baví i dnes. Kámen však nahradila koule a kosti kuželky. A tak jen na jižní Moravě mohou hráči ukázat svou přesnost a švih ve třiceti kuželkářských klubech.

Kdo si myslí, že kuželky je český výraz pro bowling, ten se plete. Tyto sporty jsou si sice velmi podobné, ale zároveň se v několika výrazných rysech liší. „Kuželkářská koule má jen jednu hmotnost. Shazujeme jí devět kuželek, které jsou rozestaveny do kosočtverce. I dráhy jsou vyrobeny z jiného materiálu,“ popisuje rozdíly mezi kuželkami a bowlingem Lucie Vaverková. Pětadvacetiletá juniorská mistryně světa začínala v rosickém klubu. Teď reprezentuje rakouský tým. „Kuželkářská koule ale hlavně nemá díry na prsty jako bowlingová. Je položená v dlani a při čtvrtém kroku se musí co nejplynuleji odhodit,“ doplňuje Vaverková a podrobně začíná vysvětlovat, že se hráči kuželek řídí i jinými pravidly.

U těch je důležité, že má každá hra sto dvacet hodů, které sportovec odehraje na čtyřech drahách. Nejdříve se trefuje do všech devíti kuželek, pak do kuželek, které nesrazil. Vítězem je to šestičlenné družstvo, které shodí co nejvíce kuželek.

Hodně lidí si pod koulením představí spíše relaxační hru. „Setkávám se z názorem, že kuželky jsou pouze rekreační, nebo dokonce hospodský sport. Není to tak, dres propotíte dostatečně,“ říká Pavel Mecerod ze Slovanu Rosice. Lucie Vaverková potvrzuje, že si při hře člověk opravdu protáhne tělo. „Po sto dvaceti hodech hodně bolí hýžďové svaly a ruce. Někdy také kolena, protože jdete při odhodu do polodřepu,“ objasňuje Vaverková.

Podle Leoše Konvalinky z klubu SAKO Znojmo se ale nezávodnímu koulení mohou věnovat všichni do vysokého věku. Přesto by však kuželky neměly hrát malé děti. „Do dvanácti let se ještě formuje tělo a při kuželkách se dost jednostranně zatěžuje,“ vysvětluje Konvalinka. Lucie Vaverková s úsměvem přiznává, že má opravdu pravou ruku vypracovanější než levou.

Jinak se však jedná o nekontaktní sport, takže zranění jsou ojedinělá. Na rozdíl od jiných sportů hraní kuželek není tolik drahé. „Stačí mít sálovou obuv a sportovní oblečení. Pak se platí jen pronájem dráhy. Samozřejmě i to něco stojí, ale ve srovnání s jinými sporty to není tak náročné,“ tvrdí Mecerod.

Mezi státy, které se drží na prvních příčkách tabulek, patří hlavně Německo a Slovinsko. Češi se pohybují v polovině hodnocení. „Dalo by se říct, že kuželky jsou evropský sport a bowling zase americká záležitost,“ objasňuje světové rozdělení Vaverková. To, že jen na jižní Moravě funguje na třicet kuželen, svědčí o oblíbenosti tohoto sportu. Své kluby má každé větší město i malé obce v kraji. Hráči dlouho nemusí přemýšlet nad tím, proč to tak je. „V našem klubu byl vždycky skvělý kolektiv,“ říká Vaverková. I Konvalinka si tento sport oblíbil díky pohodové atmosféře. „Hrajeme v přátelském prostředí. Kuželky jsou kolektivní práce,“ myslí si Konvalinka.

Výhody kuželek nakonec shrnuje Mecerod. „Na hraní kuželek se mi líbí hlavně to, že hraji nejen za družstvo, ale také sám za sebe a nikde se při hře neschovám,“ dodal. Fanoušků kuželek je u nás tolik, že se hraje první, druhá i třetí liga. Týmy každoročně bojují o prvenství jak v týmech, tak v jednotlivcích. „I když mají muži v tomto sportu stále převahu, hraje u nás poměrně hodně žen. Samozřejmě, že mají chlapi lepší výsledky, ale dají se porazit,“ říká mistryně světa Vaverková.

A komu by sami hráči tento sport s tisíciletou historií doporučili? „Téměř všem. Mladým sportovcům třeba i jako doplňkový sport a starším lidem jako alternativu pokračování ve sportování,“ radí Mecerod. Podle něj to tak funguje i v rosické kuželně. Dorostenci hrají kuželky s nadšením, ale provozují i jiné sporty. „V pokročilejším věku u nás koulí na amatérské úrovni bývalí atleti, basketbalisté nebo třeba fotbalisté,“ dodává. Lucii Vaverkové se líbí, že nezáleží na tom, kdy začnete kuželky hrát. „Pokud člověk pilně trénuje, může dosáhnout dobrých výsledků kdykoli,“ vysvětluje.

Kuželkáři, kteří se do klubů sdružují už od 19. století, kuželky dokonce pojmenovávají. A tak postupně shazují krále, pravého a levého sedláka nebo fány. Starověký sport, kterému kdysi dali řád Germáni, je tak i v moderní době alespoň trochu protknut duchem historie.

Autor: Michaela Sagitariová
Zdroj: idnes.cz

• Originál článku naleznete v brněnské a jihomoravské příloze MF Dnes ze dne 11. srpna 2010 a také v elektronické podobě na této adrese