Slavoj Praha – VIII. pohár NBC v Apatinu

Pro Slavoj Praha to byl již šestý pokus proniknout do finále některého z pohárů a bohužel opět neúspěšný.

Přestože se jednalo až o kvalitativně „třetí“ pohár, tak doplněním druhých družstev ze silných kuželkářských zemí (mimo SRN) bych řekl, že kvalita se určitě vyrovnala ostatním letošním pohárům.

Letos se jednalo o monstrózní akci, které se zúčastnilo 21 družstev mužů a 19 družstev žen. Na osmidráze to znamenalo nekonečný maratón ve středu (7:30–23:00), ve čtvrtek (8:00–22:30) a brzké vstávání opět v pátek (7:30). Pořadatel se s tímto úkolem vypořádal se ctí, jediné, co lze vytknut, bylo časté motání kuželek, které zavinilo i určitý časový skluz. Kladem bylo, že všechny výpravy byly ubytovány v přilehlém areálu termálních lázní, takže i noční „koulení“ nepřinášelo žádné problémy.

Z českého pohledu byla účast na poháru korunována dlouho nevídaným úspěchem blanenských děvčat, která se i přes vynikající úspěch v kvalifikaci dokázala opět zlepšit jak v semifinále, tak i ve finále. I to byl důvod jejich překvapivého, ale zcela zaslouženého vítězství na Poháru NBC korunovaného jak rekordem kuželny v družstvech tak i v jednotlivcích. Ostatní česká družstva podala průměrné výkony.

V případě Slavoje Praha to bylo pro mne překvapení. Příprava ani výsledky dvou odehraných domácích utkání v 1. KLM nenasvědčovaly tomu, že by výkon měl být horší na počet poražených kuželek než dosažené výsledky na nepříliš padavé kuželně v Edenu. Z mého pohledu bych byl spokojen s umístěním do 6. místa, atakováním hranice 3500 kuželek a postupu do Ligy mistrů. Ten nám unikl o 6 kuželek, o které nás překonal KK Tatran Sučany.

Jednotliví hráči našeho družstva působili zakřiknutě. I v případě, kdy se dařilo, jsem postrádal „radost ze hry“. Úplně první v celé soutěži byl představen Jarda Procházka, ale výkonem 556 kuželek zapadl do průměru. Vyzdvihl bych Tondu Stašáka za první šedesátku (315) – celkem 587 a bojovnost Martina Kozla, který přestože byl po první dráze na střídání (128), zabojoval a dosáhl výkonu 564 kuželek. Zklamáním pro mne byl výkon Standy Březiny, který na poslední dráze zdaleka nepředvedl to, na co má (123 – celkem 549). Ani hráčům hrajícím v pátek se nedařilo podle představ. Přestože Zdeněk Gartus výtečně začal (162), poté již nedokázal najít „uličku“ a dotáhl to k 578. Dotahovák Igor Búrik se protrápil k 558 poraženým kuželkám. Následně nám dotahovák slovenského týmu předvedl, jak se hraje o Ligu mistrů. Když potřeboval na poslední dráze hodit 160, tak to dokázal, přestože jeho celkový výkon byl „jen“ 573 kuželek.

Zbývá mi jen věřit, že v případě dalšího startu v některém z evropských pohárů dojde konečně k naplnění našeho snu, který by znamenal účast v semifinále.

Ivan Sedláček, KK Slavoj Praha