Pohár NBC očima Dačic

Dačicím se podařilo umístit v minulém ročníku Poháru ČKA na druhém místě, a jelikož vítěz z Jihlavy, jakožto mistr ligy jel na Světový pohár, právo účasti na Poháru NBC přešlo na tým od Dyje.

Byla to již druhá mezinárodní zkušenost, tu první měli dačičtí hráči shodou okolností také na Poháru NBC. Na 1. ročníku v německém Schkopau tehdy skončily Dačice na slušném 7. místě.

Teď už ale z minulosti do současnosti. Na cestu se vydal tým i s věrnými fanoušky v úterý ve 3 hodiny ráno. Po 9 hodinách se celá výprava dostala bez větších problémů až do termálních lázní Junakovič, které leží cca 4 km od srbského města Apatin. Areál má již své nejlepší roky za sebou a o tom, že jen prozatím přežívá, byl důkaz v samotném ubytování a především koupelny měly opravdu svůj osobitý vzhled. Zato kuželna byla úplně o něčem jiném. 8 drah od firmy FUNK (bohužel opět docházelo k největší slabině německého výrobce, k velkému motání kuželek, a tím pádem velkým časovým ztrátám), skvělé ozvučení, bezdrátový internet a 4× plazma s aktuálními výsledky, navíc dvě byly na horním balkónu, který byl nad hlavním hledištěm. Sice z balkónu nebyl výhled na výsledkové tabule, ale díky kamerám umístěným na podpůrných sloupech mezi dráhami 1–4 a 5–8, které byly napojeny na již zmíněné plazmy, měl člověk dobrý přehled o samotném dění na drahách. Takže pokud se jedná o kuželkářské zázemí, musíme hostitelům jen a jen závidět. Také bylo vidět, že kuželky jsou v Srbsku velmi populární, a to také díky světovému rekordmanu Vilmoši Zavarkovi, který se na nás koukal ze spousty plakátů, ale také billboardů. Teď již, ale ke hře.

Středeční den Dačicím vyvedl náramně, výkon zkušeného Jirky Malínka 565 a především mladého Petra Žahourka 597 nám dával velký optimismus do dalších bojů. S dalším dnem však přišla krize a po střídání Pavla Kabelky jeho bratrancem Milanem Kabelkou, kteří dohromady shodili pouhých 525, se moc nevedlo ani Milanu Blechovi a 546 sražených kuželek nepatřilo mezi to, co by celý tým očekával.

Do pátečních bojů nastupovali Dačice s odhodláním dohnat ztrátu na první desítku týmů. Bohužel zůstalo jen u něho. Karel Novák se teď trápí a 556 sražených kuželek Dačice od vysněného umístění spíše vzdálilo, než přiblížilo. Od Jirky Němce se také čekalo víc a ani on se nedokázal vymanit z dačického „dorážkového“ strašidla a kvůli tomu byl výkon 582 zklamáním. Celkové 15. místo si tým od Dyje za rámeček určitě nedá a jeho hráči musí ještě hodně zabrat, aby dobře obstáli nejen v mezinárodní konkurenci.

Určitě to byla pro tak mladý tým velmi poučná zkušenost, a to jak s ní naloží, ukáže až čas. Kdo ale určitě nezklamal, byl 1. Kuželkářský FanClub Dačic, od začátku do konce byl slyšet a i v případě, že se nedařilo. Fanoušci s velkým přispěním Slávka Kučery, který hrál na pochodový baryton, dělali fantastickou atmosféru, do níž se nechali ochotně vtáhnout i fandové ostatních družstev. Jediní, kdo pro to neměl pochopení, byli rozhodčí, zakázali hraní a raději nechali některé fanoušky mlátit do stolů a troubit na dětské trubky. Člověku nad tím zůstává rozum stát. Perličkou na závěr byla totální prohlídka celé výpravy, včetně aut i batožin, na maďarsko-srbských hranicích, kdy jsme si kvůli maďarskému celníku a jeho praktikám vůbec nepřipadali jako při vstupu do Evropské Unie.

Jura Němec z Dačic