Robin Parkan v tandemu s Emilem Fraňkem
Konec letošní sezony nepřinesl sportovní úspěchy jen na kuželkářských drahách, ale velkou výzvu připravil pro úspěšného kuželkáře z posledních týdnů – Robina Parkana – organizátor tandemových seskoků Mgr. Emil Franěk.
O tom, že kuželkáři ovládají nejenom koulení, ale dokáží zvládnout i jiné sporty, včetně těch extrémních, se můžeme přesvědčit na následujících řádcích. Stejně tak, že tzv. „tandem“ není jenom jedna z kuželkářských disciplín, ale i adrenalinová atrakce. To vše potvrzují slova Robina Parkana, absolventa tandemového seskoku s panem Emilem Fraňkem:
„Popravdě řečeno, nestává se právě často, aby člověk dostával nabídku obdobného typu. Tentokráte však přišla a zněla vcelku jasně. Měl jsem možnost využít tandemového seskoku s neznámým člověkem a na rozhodnutí bylo v podstatě jen několik minut, po té by nabídku dostal někdo jiný. Velká výzva, leč možná trochu nebezpečná. Ovšem vrozený smysl pro dobrodružství, určitý adrenalin a riziko velel jasně. Jdu do toho!
Po krátké domluvě a nastudování webu www.tandemyfranek.cz směřovalo další moje sportovní snažení k novému cíli. Cesta na letiště do Příbrami utíkala dobře, jen neustálé přeháňky nepřidávaly na klidu. Ovšem setkání se samotným tandem pilotem dalo vše do pořádku. Emil Franěk je velký sympaťák a velmi neformální komunikace již od začátku slibovala zajímavý zážitek.
Hned zpočátku navodil zajímavou atmosféru příběhem starým několik minut: »Dneska není moc dobrý počasí, dost fouká a jsou mraky. Před chvílí to tady jednoho kluka odneslo mimo letiště, protože neviděl přes mraky. Ty se jen koukni jak přistávají ostatní a půjdeme na to.« Pro člověka, co nikdy neskákal, to nebyla moc potěšující informace, ale jelikož se lepšilo počasí, vypadlo vše dobře. Hned na začátek také přiznal, že si kuželkáře původně představoval jako stodvacetikilového staršího chlapíka. O to více potěšilo zjištění, že jsem, stejně jako on, vystudoval FTVS UK.
A od toho se odvíjeli i další instrukce. Řekli jsem si jen, jak se správně připravit před skokem z letadla, co dělat ve vzduchu a co při dopadu a jak se dá řídit padák. Trochu nečekanou a pro mě dost zásadní informací bylo to, že poletíme asi 50 vteřin volným pádem. Na to jsem se dopředu nepřipravil. Nicméně se z rozhlasu ozvalo, že za 5 minut startujeme. Oblékl jsem zapůjčenou kombinézu, do náprsní kapsy schoval foťák a vyrazil pomalu k letadlu. V tu chvíli již začíná lehce působit adrenalin a než si uvědomíte, co vlastně chcete udělat, sedíte i s ostatními v letadle.
Obvykle bývají letadla dost prostorná, s pěknými letuškami. Tady najednou sedělo na malém prostoru na dvou lavicích několik dvojic chlapů v kombinézách a se zvláštními batohy. Letadlo bylo ve vzduchu cobydup a s přibývajícími výškovými metry se v něm uvolňovala zvláštní atmosféra. Z původně vysmátých tvářích okolních skokanů začínalo být pomalu poznat, kdo je tu jako zkušený skokan a kdo si zaplatil tandemový seskok. Cestu do seskokové výšky 4000 metrů můžete trávit různě. Nabízí se pohledy z okna na zmenšující se objekty, můžete začít rekapitulovat, co jste zatím v životě stihli a nebo sledovat některé blednoucí tváře ostatních. Než si člověk začne pomalu říkat, že sem asi neměl vůbec lézt a jak by mu bylo na zemi dobře, nachází se ve 3 kilometrech a to značí jediné – nastává čas sednout si na klín svému pilotovi, který si vás několika skobami připne k tělu a přitáhne několika pouty. Do toho přijdou ještě slova uklidnění a povzbuzení sebevědomí. Za chvíli se však otvírají dveře letadla a vše se zdá být již neodkladné…
V tu dobu již adrenalin narůstá a spektrum příznivých i nepříznivých pocitů začíná mít velmi pestrou škálu. Ke dveřím jde první dvojice. Oba skokani zaujmou seskokovou pozici, najednou hop a mizí. Za pár vteřin další. A další. V ten okamžik začíná být lehce úzko. Myšlenky na návrat přicházejí ale pozdě. Nastává asi nejméně příjemná chvíle seskoku. Přijdete ke dveřím a pohlédnete dolů pod sebe, do té čtyřkilometrové díry. Hrůza. Ovšem pokyny zní jasně. Paže na hrudník a zavěsit se na karabiny svého pilota. V tu chvíli už nestojíte, ale houpete se napůl ven z letadla. Jestli mi do té doby na seskoku nic nevadilo, tak teď určitě ano. V mžiku se ovšem pilot odráží a letíte.
Těch prvních 5–8 sekund opravdu popsat neumím. Neskutečný pocit. Určitě moc zvláštní, zprvu spíše nepříjemný. Celým tělem proletí jakási vlna něčeho a myslíte, že je konec. Tohle však odezní nebo si na to člověk možná hned zvykne a pomalu si uvědomí, že letí. Otevřete oči, začnete dýchat. A konečně se dá prožívat to, co je volný pád. Jako začátečník letíte jen břichem dolů a rukama zkoušíte trochu kormidlovat, což celkem funguje. Vítr kolem uší sviští, ale není nijak nepříjemný. A i vnitřní pocity z letadla nabírají nový rozměr a začínáte si to opravdu užívat.
Padesát vteřin ale uteče velmi rychle a přichází na řadu padák. Ten se neomylně rozbaluje a jisté obavy z nepříjemného škubnutí nepřicházejí. Naopak. Velmi pozvolna to s vámi párkrát pohodí a za chvíli již člověk visí a po další chvíli už i sedí ve svém sedáku. To už si můžete na padáku povídat, zkoušet řídit a v případě odvahy i fotit.
Se zkušeným tandemistou byla radost letět. Na padáku již vůbec strach není, let si člověk parádně užívá. Samotné přistání je jak do peřiny a přichází nové vlna euforie. Určitě uklidnění, že to člověk zvládl, ale zároveň ještě prožíváte ty intenzivní pocity z letu. Co obvykle lidé říkají po doletu, můžete vidět zde.
Prostě famózní pocit, který doznívá ještě několik hodin. Na závěr ještě prozradil výškoměr, seskok z výšky necelých 4 km, délku volného pádu 2500 metrů za 41 vteřin, při maximální rychlosti 209 km/h. Takže kdo by chtěl poznat pocit rychlosti 200 km za hodinu na vlastní tělo, může zkusit vyrazit nejlépe v kabriu, pořádně ho rozjet a na dálnici vystrčit tělo na okolní vzduch. Určitě však bezpečnější, a navíc s neskutečným pocitem volného pádu, bude tandemový seskok se zkušeným Emilem Fraňkem. Ten se mnou absolvoval svůj 7109. seskok v životě a určitě rád přivítá i další kuželkáře. Jestli váháte nebo se nemůžete rozhodnout, tak já říkám – určitě to zkuste. Vyhrát titul v kuželkách je parádní pocit, ale letět volným pádem je taky famózní.“
